Nábo¾enství hraje dùle¾itou roli v ¾ivotì Etiopanù. Obøady v pravoslavných kostelích jsou jedineèné a pùsobivé, mezi v¹emi pak vyniká zejména svátek Timket a Meskel, které se celé ulice a kostely rozzáøí barvami. Lidé obleèení v tradièním kroji oslavují svátky po celé zemi, celé dny a mnohdy celé noci. Etiopie má øadu festivalù po celý rok poèínaje jarem.
Nav¹tivte fotogalerii - svátek Meskel
Èas etiopského Nového roku, také nazývaný Enkutatash nebo Kidus Yohannes se slaví 11. záøí, nebo také - podle etiopského kalendáøe - 'Meskerem' 1. To je zaèátek skliznì, to je i èas pro setkávání se a svatby. Dal¹í významnou nábo¾enskou oslavou je svátek Meskel, který vychází na 27. nebo 28. záøí, a který se slaví na pamì» nálezu pravého køí¾e z Hory Tábor císaøovnou Helenou. Podle legendy byl køí¾ sestaven ze tøí druhù døeva a jedna èást byla z døeva etiopského. U pøíle¾itosti svátku se na otevøených prostranstvích ka¾dé vesnice èi mìsta vztyèuje obrovská hranice, kde skupina knì¾í a taneèníkù v barevných krojích zpívá a tanèí své písnì a nábo¾enské chorály. Nejvá¾enìj¹ím a nejvíce oslavovaným svátkem je svátek Timket, Zjevení Pánì, který pøipadá na 19. leden a je pro náv¹tìvníky z ciziny asi nejpøístupnìj¹í a nejvíce si ho mohou u¾ít. Svatý Tabot, replika Archy úmluvy, je vyne¹ena z ka¾dého kostela v celé zemi den pøed oslavou a je pøine¹ena do centrálního prostoru, kde se obøad bude konat. Následující ráno se církevní hodnostáøi obleèení v nejtøpytivìj¹í a nejnádhernìj¹í roucha a ozdobení nejtøpytivìj¹ími klenoty shromá¾dí kolem Tabotu a pokropí svatou vodou v¹echny køes»any.
Etiopské Vánoce proslavily zejména Lalibelu, nebo» pøi nich máte neskuteènou ¹anci vidìt knì¾í a mnichy, jak se pøi tanci zvlá¹tnì a truchlivì kymácejí a pochodují ve sváteèním prùvodu. Tato oslava pøipadá na 7. leden.
Nav¹tivte fotogalerii z etiopských velikonoc
Etiopské velikonoce pøipadají na dny okolo 23.-27. dubna a zejména na venkovì v horských oblastech se pøi nich hraje hra podobná kriketu, tzv. Genna. Svátek Fasika (Velikonoce) se slaví po 55 dnech pùstu a opravdu hlubokého hladovìní. Ortodoxní køes»ané v té dobì nejedí maso a ani mléèné výrobky, proto den po velikonocích je celá zemì zaplavena mrtvými kozami, berany, slepicemi a celá zemì se raduje. Na svátek velikonoèní jdou lidé do kostela se svíèkami v rukách, které se po pùlnoci rozsvìcují a èiní tak z obøadu zá¾itek vpravdì mystický a neopakovatelný. Hlavní bohoslu¾ba zaèíná odpoledne v 6 hodin a konèí asi okolo druhé hodiny ranní. Pak zaèíná ono hodování, pøi kterém se sní neuvìøitelné mno¾ství kuøecího a jehnìèího masa s injarou, tradièní etiopskou plackou a které se zapíjí tradièními nápoji (tella nebo tej). Stejnì jako Vánoce jsou i Velikonoce èasem, kdy se schází rodiny, pøejí si vzájemnì v¹e dobré a vymìòují si navzájem dárky.
Tisk
Zpt
