Náboženství hraje důležitou roli v životě Etiopanů. Obřady v pravoslavných kostelích jsou jedinečné a působivé, mezi všemi pak vyniká zejména svátek Timket a Meskel, které se celé ulice a kostely rozzáří barvami. Lidé oblečení v tradičním kroji oslavují svátky po celé zemi, celé dny a mnohdy celé noci. Etiopie má řadu festivalů po celý rok počínaje jarem.
Navštivte fotogalerii - svátek Meskel
Čas etiopského Nového roku, také nazývaný Enkutatash nebo Kidus Yohannes se slaví 11. září, nebo také - podle etiopského kalendáře - 'Meskerem' 1. To je začátek sklizně, to je i čas pro setkávání se a svatby. Další významnou náboženskou oslavou je svátek Meskel, který vychází na 27. nebo 28. září, a který se slaví na paměť nálezu pravého kříže z Hory Tábor císařovnou Helenou. Podle legendy byl kříž sestaven ze tří druhů dřeva a jedna část byla z dřeva etiopského. U příležitosti svátku se na otevřených prostranstvích každé vesnice či města vztyčuje obrovská hranice, kde skupina kněží a tanečníků v barevných krojích zpívá a tančí své písně a náboženské chorály. Nejváženějším a nejvíce oslavovaným svátkem je svátek Timket, Zjevení Páně, který připadá na 19. leden a je pro návštěvníky z ciziny asi nejpřístupnější a nejvíce si ho mohou užít. Svatý Tabot, replika Archy úmluvy, je vynešena z každého kostela v celé zemi den před oslavou a je přinešena do centrálního prostoru, kde se obřad bude konat. Následující ráno se církevní hodnostáři oblečení v nejtřpytivější a nejnádhernější roucha a ozdobení nejtřpytivějšími klenoty shromáždí kolem Tabotu a pokropí svatou vodou všechny křesťany.
Etiopské Vánoce proslavily zejména Lalibelu, neboť při nich máte neskutečnou šanci vidět kněží a mnichy, jak se při tanci zvláštně a truchlivě kymácejí a pochodují ve svátečním průvodu. Tato oslava připadá na 7. leden.
Navštivte fotogalerii z etiopských velikonoc
Etiopské velikonoce připadají na dny okolo 23.-27. dubna a zejména na venkově v horských oblastech se při nich hraje hra podobná kriketu, tzv. Genna. Svátek Fasika (Velikonoce) se slaví po 55 dnech půstu a opravdu hlubokého hladovění. Ortodoxní křesťané v té době nejedí maso a ani mléčné výrobky, proto den po velikonocích je celá země zaplavena mrtvými kozami, berany, slepicemi a celá země se raduje. Na svátek velikonoční jdou lidé do kostela se svíčkami v rukách, které se po půlnoci rozsvěcují a činí tak z obřadu zážitek vpravdě mystický a neopakovatelný. Hlavní bohoslužba začíná odpoledne v 6 hodin a končí asi okolo druhé hodiny ranní. Pak začíná ono hodování, při kterém se sní neuvěřitelné množství kuřecího a jehněčího masa s injarou, tradiční etiopskou plackou a které se zapíjí tradičními nápoji (tella nebo tej). Stejně jako Vánoce jsou i Velikonoce časem, kdy se schází rodiny, přejí si vzájemně vše dobré a vyměňují si navzájem dárky.
Tisk
Zpět
